Adheze, viskozita, otevřená doba? 10 nejdůležitějších pojmů z oblasti lepidel.

Přehledné vysvětlení těch nejpoužívanějších technických parametrů, se kterými se můžete setkat v oblasti průmyslových lepidel.

V oblasti lepidel, především těch pro průmyslovou výrobu, se častokrát můžete setkat s pojmy a fyzikálními veličinami, které popisují jejich vlastnosti. Pojmů je však mnoho a některé z nich nejsou pro běžného uživatele tak běžné. Pro práci s lepidly je ale nutné tyto pojmy znát a rozumět tomu, co znamenají. Proto jsme pro Vás připravili tento článek, ve kterém Vám popíšeme 10 nejdůležitějších pojmů z oblasti lepidel a vysvětlíme, jak s nimi pracovat v praxi.

Adheze

Adheze vyjadřuje, jak dobře lepidlo smáčí povrch materiálu, který lepí. Neboli jak dobře k němu přilne. Přilnavost je závislá na povrchovém napětí lepidla a materiálu a na pórovitosti materiálu. Jistě si dokážete představit rozdíl mezi tím, když vodu nalijete na ubrousek nebo na pečicí papír. V jednom případě se okamžitě vsákne, v druhém vytvoří kuličky, které při první příležitosti stečou. S lepidly je to stejné. Adhezní porucha lepeného spoje znamená, že se lepidlo „pustí lepeného materiálu“. Adhezi lze zlepšit vhodnou povrchovou úpravou, jako je zdrsnění povrchu nebo úprava povrchového napětí plasmou. Často pomůže pouhé vyčištění a odmaštění lepeného povrchu.

Koheze

Koheze oproti adhezi vyjadřuje vnitřní soudržnost lepidel. Čím je lepidlo koheznější, tím větší námahu vydrží samotný spoj v rovině lepidla. Kohezní porucha spoje znamená, že lepidlo zůstalo na obou částech lepených materiálů, ale „utrhlo se“ v lepidle samotném. Kohezi lze příznivě ovlivnit volbou správné vrstvy lepidla.

Viskozita lepidla

Viskozita se často zaměňuje s hustotou. Nejedná se ale o totožnou fyzikální veličinu. Viskozita vyjadřuje odpor tekutiny proti mechanickému namáhání. Vyjadřuje, jak dobře lepidlo teče. Čím je viskozita vyšší, tím hůře lepidlo teče a chová se spíše jako med. Viskozita se uvádí především kvůli aplikaci, aby měl výrobce představu o tom, jak moc bude lepidlo z výrobku stékat a jaký odpor bude činit pro čerpadla a trysky. Viskozita se mění v závislosti na teplotě a u disperzních lepidel v závislosti na rychlosti míchání. Čím rychleji se disperzní lepidla míchají, tím mají nižší viskozitu a lépe tečou. Tavné lepidlo KALEP Perform 100 má například viskozitu 1,45 Pa·s při teplotě 150 °C.

Otevřená doba (Open time)

Tento pojem se používá u všech typů lepidel. Otevřená doba vyjadřuje maximální čas, který mám k dispozici pro lepení od okamžiku nanesení lepidla. Disperzní lepidla na dřevo mají například otevřenou dobu kolem 5 minut. To znamená, že je možné nanést lepidlo a druhý kus dřeva pohodlně přiložit klidně za 4 minuty. Maximálně však 5 minut, poté lepidlo přestane lepit. U tavných lepidel je tento parametr výrazně kratší, až v řádech sekund.

Setting time

Tento časový údaj vyjadřuje, po jaké době od slepení, začne spoj spolehlivě držet. Například v obalovém průmyslu, kde mají obaly a krabice po přeložení zpětné síly, je potřeba lepené chlopně u sebe držet stisknuté minimálně po dobu Setting time, aby spoj držel a nerozlepil se. Setting time je vždy kratší než otevřená doba.

Doba zpracování

Klíčový údaj pro dvousložková reaktivní lepidla. Doba zpracování vyjadřuje, kolik času mám k dispozici po smíchání svou složek lepidla, než dojde k chemické reakci a ztuhnutí. Může se jednat o minuty, hodiny až dny. Tento údaj je důležité znát, pokud si připravujete reaktivní lepidlo do zásoby. Předejdete tak tomu, že vám ztuhne dřív, než jej stačíte aplikovat.

Bod měknutí

S bodem měknutí se setkáte u tavných lepidel. Zjednodušeně řečeno se jedná o teplotu, při které začne lepidlo tát. Není ještě tekuté, ale výrazně změkne. Bud měknutí je důležitý srovnávací parametr při výběru hotmeltu. Obecně platí, že čím je vyšší bod měknutí, tím bude spoj odolnější proti tepelnému namáhání. Vyšší bod měknutí také znamená, že budu muset aplikační zařízení ohřát více, abych dosáhl aplikační teploty

SAFT – Shear Adhesion Failure Temperature

SAFT v překladu do češtiny znamená „teplota selhání adheze ve smyku“. Tento údaj se uvádí u tavných lepidel a nejlépe popisuje teplotní odolnost lepeného spoje. Zjišťuje se laboratorním testem, během kterého je na lepený spoj umístěno závaží. Spoj je poté vložen do kontrolovaného prostředí a postupně se zvyšuje teplota. SAFT je teplota, která je o 1 °C nižší než teplota, při které došlo k selhání spoje a utržení závaží. Je to tedy maximální teplota, po kterou je spoj spolehlivý.

pH

Kyselost či zásaditost roztoku se vyjadřuje mírou pH, která má škálu od 1 do 14. pH 7 je chemicky neutrální (voda). V rozmezí 0 až 7 je látka kyselá, v rozmezí 7 až 14 zásaditá. To, zda je látka kyselá nebo zásaditá má zásadní vliv na to, jak bude reagovat s předměty, s kterými přijde do kontaktu. Čím dále od středu škály, tím je reakce extrémnější. Parametr pH se uvádí pouze u vodou ředitelných lepidel především kvůli míchání. Je nutné míchat lepidla, která mají podobná pH. Dalším důvodem pro sledování pH je koroze ocelí. Pokud přijde kov do kontaktu s kyselým lepidlem, budou nástroje pro nános rezivět.

Obsah sušiny

Tento parametr se uvádí u disperzních a rozpouštědlových lepidel. Sušina je množství látek, které zbyde v lepidle poté, co se z něj odpaří voda nebo rozpouštědlo. Tento parametr je dobré sledovat v závislosti na cenu lepidla. Výrobci často promují levnější lepidla, ale po zjištění parametru zjistíte, že obsah lepicí složky je nižší, a to co si ve skutečnosti kupujete je voda. U disperzních lepidel se tento parametr pohybuje kolem 50 %, u rozpouštědlových kolem 20 %.

Odborných termínů v oblasti lepení jsou desítky. Představili jsme Vám ty nejdůležitější a nepoužívanější pojmy, které jsou pro nás denním chlebem. Doufáme, že jste se dozvěděli užitečné a zajímavé informace, které Vám pomohou lépe porozumět problematice lepení a usnadní Vám práci. Pokud by vás cokoliv zajímalo, obraťte se na nás přes náš kontaktní formulář nebo nám zavolejte.